Intranet
Čestina
Povodí Labe, státní podnik
Víta Nejedlého 951/8, Slezské Předměstí
500 03 Hradec Králové, +420 495 088 111, IDDS: dbyt8g2
Vyhledat na stránkách:
Mrlina, Křinec
Domů
  Fotogalerie  >  Vodní toky  >  Výrovka  >  Výrovka
Výrovka
Charakteristika vodního toku
Šámalová Zlata, Ing.  25. březen 2010
Významný vodní tok

Pramen: asi 4 km jižně od Uhlířských Janovic u obce Kocháno v nadmořské výšce 487 m.

 Ústí zleva do Labe pod obcí Písty v nadmořské výšce 178 m.
 
  • Délka Výrovky 60,3 km
  • Plocha území, kterou řeka odvodňuje     544,2 km2
  • Průměrný průtok na soutoku s Labem       1,6 m3/s
 
Největší přítoky: Střebovka (levostranný v Kouřimi), Bečvárka (pravostranný nad Plaňany), Blinka (pravostranný v Plaňanech), Šembera (levostranný ve Zvěřínku)
 
Historické povodně v povodí Výrovky :  
Za Radimí vstupuje Výrovka do polabské nížiny, kde v minulosti, spolu se svým největším přítokem Šemberou, divoce meandrovala a při zvýšených průtocích škodila na okolních úrodných pozemcích. Nebylo výjimkou, že voda po měsíce stála na polích. V historických pramenech jsou zmiňovány nejhorší povodně na dolním toku Výrovky v červnu 1750, v prosinci 1769, na jaře 1771, roku 1777, v červnu 1783, v červnu 1804, v červnu 1824, červenci 1829, v květnu 1844, v červnu 1845, v roce 1946 vzdutou labskou vodou, v únoru 1862, v červnu 1879, v srpnu 1800, v srpnu 1882 a v červnu 1883. Koncem 19. století bylo založeno „Vodní družstvo pro úpravu Výrovky a přítoků“, které v letech 1885 - 1906 za vydatné podpory státu a země České provedlo úpravu koryta Výrovky od ústí do Labe u Píst po Radim v délce 16 km, koryta Šembery od ústí do Výrovky ve Zvěřínku po Klučov v délce 11 km a koryta Milčického potoka (přítok Šembery u Sadské) v délce 4,9 km. Kromě těchto úprav bylo celé území zmeliorováno, bylo zřízeno 25 km hlavních odvodňovacích příkopů a 85 km vedlejších odpadů. Na svou dobu to bylo opravdu rozsáhlé dílo a jedno z prvních svého druhu v Polabí.
 
Významný astronomický bod České republiky
Zhruba 1,5 km za Kouřimí směrem na Svojšice a Kolín asi 100 m napravo od silnice v polích je vyznačen významný geografický bod České republiky. Je to průsečík 50. rovnoběžky severní šířky a 15. stupně východní délky, pro který jsou počítány pro Česko veškeré astronomické úkazy, jako čas východu a západu Slunce, Měsíce i dalších nebeských těles, přesné určení tzv. astronomického poledne atd. Tento průsečík byl poprvé zaměřen z iniciativy Výzkumného ústavu geodetického a kartografického v Praze v roce 1995 pomocí soustavy satelitů GPS. Druhé zaměření bylo provedeno v roce 2000.
 
Průsečík je také někdy označován jako zeměpisný střed Evropy. Otázkou však zůstává samotná definice tohoto pojmu. Podle různých kritérií, kterými jsou např. nejmenší vzdálenost od nejvzdálenějšího bodu povrchu Evropy nebo těžiště desky ve tvaru Evropy, se jen na území naší republiky nachází celkem 8 bodů označovaných jako „střed Evropy“. Tyto body se nacházejí u Číhoště u Ledče nad Sázavou, na vrchu Kohout u Benešova nad Černou, u Kouřimi, na vrchu Melechov u Havlíčkova Brodu, u Třebíče, u Znojma a u Žďáru nad Sázavou. Další jsou v Německu, na Slovensku, na Ukrajině v Polsku v Litvě a Bělorusku.
 
Zajímavá vodní díla
Rybniční soustava v povodí říčky Výrovky
Většina rybníků této soustavy byla založena v původně močálovité krajině v povodí horní a střední části toku na přelomu 15. a 16. století. V době největšího rozmachu rybníkářství u nás měla celkem kolem 130 rybníků různé velikosti. Na vlastní Výrovce bylo 11 rybníků, z nichž většina je dodnes zachována. Nejstarším a největším je rybník Vavřinec (71 ha) u stejnojmenné obce založený v roce 1472 sázavskými mnichy. Tento rybník je průtočný a dosud slouží svému účelu. Druhým největším rybníkem je rybník Strašík (11,4 ha) nad Kouřimí založený v 16. století na místě kouřimského popraviště. V roce 1596 se rybník protrhl a jeho voda zaplavila Kouřim. Obnoven byl na původním místě až v letech 1949 - 1954.
Galerie
Hlavní menu
Kontakty
Ústředna:
+420 495 088 111, labe@pla.cz
Dispečink:
+420 495 088 720, vhd@pla.cz
+420 495 088 730 - havárie
Další
Copyright © 2009 Povodí Labe - státní podnik
Statistika: NAVRCHOLU.cz