Přehrada Souš

1. Účel vodního díla:

- akumulace vody pro vodárenské účely v množství 320 l.s-1 pro aglomeraci Jablonecka, Tanvaldska a Železnobrodska
- částečná ochrana území ležícího pod nádrží před velkými vodami
- zajištění trvalého minimálního průtoku
- možnost nadlepšení průtoku při havarijním znečištění toku pod nádrží
- účelové rybí hospodářství



2. Popis vodního díla

Hráz přehrady Souš je sypaná, zemní, přímá. Jako stabilizační materiál byly použity hlinité písky s drobným štěrkem z místních zdrojů. Těsnění hráze tvoří jílová vrstva na návodní straně a betonová zeď v patě hráze do hloubky 8 m. V podélné ose hráze v místě bývalého řečiště je těsnící jílová patka. Návodní svah přehrady je opevněn žulovou dlažbou do betonu. Vzdušní strana hráze je opevněna kamennou rovnaninou. K převedení vod slouží dvě spodní výpusti o průměru 1000 mm, délky 12,5 m, opatřené dvěma šoupátkovými uzávěry, ovládanými ze strojovny šoupátkové věže. Komorou uzávěru je štola spodních výpustí rozdělená na dvě části, na část tlakovou (přívodní) o délce 87 m a na část beztlakovou (odpadní) o délce 63,5 m. V příčném řezu je spodní část štoly obdélníková, horní část je ve tvaru půlkruhového oblouku o poloměru 1,5 m. Šířka štoly je 3 m, výška v ose 2,5 m. Štola je zaústěna do vývaru dlouhého 62 m a hlubokého 0,2 m. Maximální kapacita spodních výpustí je 22,4 m3.s-1. Boční, nehrazený přeliv na levé straně hráze je 66,5 m dlouhý, s přelivnou hranou na kótě 768,17 m n.m. a slouží k převádění povodňových průtoků. Odpad od přelivu je kaskádový a skládá se z osmi stupňů o výšce 2–2,5 m. Odběr vody pro vodárenské využití se provádí z věžového objektu vysokého 19,1 m umístěného v přehradní nádrži. Podle kvality vody v nádrži je možné odběr uskutečnit ze dvou výškových úrovní. Odtud je surová voda vedena ocelovým potrubím průměru 800 mm uloženým ve štole délky 195 m k patě hráze a dále k úpravně vody potrubím uloženým v zemi. Základním technologickým prvkem úpravny vody na pravém břehu Černé Desné pod přehradou je zvyšování uhličitanové tvrdosti a odstraňování její agresivity. Dále se zde upravuje barevnost a oxidovatelnost. Upravená voda je pak odváděna ocelovým potrubím o průměru 600 mm přes přerušovací komoru nad Desnou do vodojemu o objemu 600 m3 v Tanvaldu. Dále pak potrubím o průměru 500 mm přes Smržovku a Lučany do druhé přerušovací komory v Nové Vsi a odtud do Jablonce nad Nisou k vodojemu na Bartlově Vrchu o celkovém objemu 6000 m3. Celková délka přívodního potrubí je 15 730 m.
Vápnění nádrže
V průběhu 80. let bylo téměř celé povodí vodní nádrže Souš odlesněno. Po tomto zásahu se zvýšil transport organických látek doprovázený vyššími koncentracemi hliníku. Zejména v období jarního tání bylo obtížné při úpravě chladných a kyselých sněhových vod dosáhnout požadované jakosti pitné vody. Účinné řešení těchto obtíží přináší od roku 1996 alkalizace celého vodního prostoru velmi jemně mletým vápencem. Akumulované sněhové vody se tímto materiálem velmi rychle alkalizují. Nad hladinou přehradního jezera je vápenec každoročně rozptylován ze speciálního letadla. Vhodné hydrologické parametry nádrže umožňují zachovat příznivé poměry i několik měsíců po zásahu. Vedle snazší upravitelnosti surové vody jsou aplikací mletého vápence vytvářeny i podmínky pro rozvoj některých živočichů. V nádrží se obnovila plnohodnotná populace sivena amerického a podél vodní plochy je zaznamenáno velké množství některých druhů obojživelníku (čolek horský, skokan hnědý nebo ropucha obecná). Přestože na úpravně vody byla v poslední době úspěšně instalována některá technická opatření, má tato v České republice unikátní metoda stále svou nenahraditelnou funkci.



3. Výstavba přehrady

Vybudování přehrady na Černé Desné je významné z hlediska přehradního stavitelství, neboť zde bylo navrženo vybudování zemní sypané hráze, přestože s tímto typem výstavby byly u nás i v Evropě na začátku století malé zkušenosti. Výstavbu zajistilo „Vodní družstvo pro regulaci a stavbu přehrad na Černé Desné, Bílé Desné a Kamenici v Dolním Polubném“, autorem návrhu byl prof. dr. Otto Intze z Cách a projekt vypracoval ing. Wilhelm Plenkner z Prahy. Stavbu provedla v letech 1911–1915 vídeňská firma „Vereinigte Eisenbahnbau und Betriebsgesellschaft“ spolu s pražskou firmou Schön a synové. V letech 1924–1927 proběhla rekonstrukce vodního díla. Jedním z hlavních důvodů byla obava před opakováním katastrofy na Bílé Desné. Došlo tak k zesílení, odvodnění a zvýšení těsnosti zemní hráze. V roce 1973 byla provedena rekonstrukce vodního díla, která změnila jeho účel na vodárenské využití. Byl vybudován odběrný objekt a vodárenská štola pro převod vody do úpravny vody umístěné pod hrází přehrady. Pro posílení objemu vody v nádrži byla využita spojovací štola z Protržené přehrady na Bílé Desné, kterou se podle potřeby převádí vody povodí Bílé Desné do Soušské nádrže. Pro zajištění ochrany vody v nádrži před znečištěním bylo zde vymezeno 1. a 2. pásmo hygienické ochrany.



4. Technická data (výškový systém Balt p.v.)

- kóta koruny hráze 771,29 m n.m.
- délka hráze v koruně 364 m
- šířka hráze v koruně 7,10 m
- výška hráze nad základem 25 m

- kóta bezpečnostního přelivu 768,17 m n.m.
- průtočná kapacita přelivu 126,91 m3.s-1

- celkový objem nádrže 7,561 mil. m3
- zásobní prostor kóta 766,45 m n.m.
  objem 4,621 mil. m3
- ovladatelný prostor kóta 768,17 m n.m.
  objem 6,352 mil. m3
- neovladatelný prostor kóta 769,65 m n.m.
  objem 1,209 mil. m3
- max. zatopená plocha   85,89 ha

5. Hydrologické údaje

- plocha povodí 13,96 km2
- prům. dlouhodobá roční výška srážek 1457 mm
- prům. dlouhodobý roční průtok 0,508 m3.s-1
- průtok Q100 89,8 m3.s-1


6. Kontakt

Přehrada Souš
468 61 Desná v Jizer. horách 858/III
Tel: 483 383 215

Povodí Labe, státní podnik
Provozní středisko Turnov
Lesní 200
511 01 Turnov - Daliměřice
Tel: 481 321 388